O dobrém víně

Krátké povídání o dobrém víně

Abyste si vybrali dobré víno, nemusíte být expert, ani studovat vinařský zákon. Stačí jednoduchá rada: ochutnávejte, ochutnávejte a zase ochutnávejte.... Již po pár sklenkách poznáte, zda vám více vyhovují sušší vína, vína sladká a jaké konkrétní odrůdy. Příště pak bude mnohem jednodušší vybrat si.

Barva, chuť a vůně vína

Chuť ani vůni jednotlivých vín vám (zatím) po internetu zprostředkovat neumíme, a tak jsme se alespoň snažili ukázat jeho barvu. Každé víno v naší nabídce má unikátní fotografii, ve které vyniká právě jeho barva v nalité sklence. Můžete tak prohlížet a porovnávat - nejen ceny, ale i barvu a vlastnosti jednotlivých odrůd.

Fyzikální vlastnosti vína - zbytkový cukr, kyseliny, extrakt

Pokud chcete vybrat to správné víno a stále nevíte podle čeho se orientovat, můžete porovnávat jeho fyzikální vlastnosti. Důležitý je především obsah zbytkového cukru, kyselin a extraktu. Bohužel neexistuje přesný návod, podle kterého by bylo možné určit, která kombinace vlastností je ta nejlepší a navíc každý máme jiné chutě... Ale s pomocí těchto údajů si můžete udělat jistou představu o chuti vína.

Máte-li rádi například plná, sladší vína, pak hledejte vína s obsahem zbytkového cukru vyšším než 10 g/litr a obsahem extraktu minimálně 19 g/litr. Suchá a svěží vína vybírejte s obsahem zbytkového cukru do 7 g/litr a kyseliny maximálně do 9 g/litr. Hledáte-li plná vína s chutí ovoce, zkuste si otevřít víno s extraktem přes 20 g/litr a s obsahem cukru 4 g/litr a více. Svěží vína s ovocný charakterem volte  s extraktem přes 20 g/litr a kyselinky do 8 g/litr.

Rozhodně však neplatí, že čím vyšší je obsah cukru ve víně, tím je sladší nebo snad lepší. Vždy je důležité celkové vyvážení všech složek vína.

Víno jako dárek vybírejte s ohledem na chutě obdarového. Jestliže si nejste jisti, pak se obvykle ženám volí víno spíše sladší a mužům spíše víno suché, ale někdy i výjimky potvrzují toto pravidlo.

Vinařský zákon

Vinařský zákon rozděluje vína pěstovaná a vyráběná v ČR do jakostních tříd, které jsou určeny podle cukernatosti.

• Stolní víno - může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Jedná se o nejnižší kategorii vín. Stolní vína nesmí být označena názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Obecně se jedná o vína lehčí s 7-11 % obj. alk. a vhodná k běžnému stolování.
• Zemské víno - musí mít původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a nejméně 14 stupňů cukernatosti, může být označeno názvem odrůdy, ale nemusí.
• Jakostní víno - je vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech České republiky, které dosáhly nejméně 15° NM (normovaný moštoměr) cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, a názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno. Rozlišujeme 2 druhy jakostního vína:
  • Odrůdové jakostní víno - musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu a pouze z tuzemských hroznů z vinic pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti.
  • Známkové jakostní víno - smí být vyráběno ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.
• Jakostní víno s přívlastkem - je vyráběno  z hroznů, nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů.
  • Kabinetní víno - lehké, suché, příjemně pitelné víno vyrobené z moštů, které dosáhly 19-21 ° NM (normovaný moštoměr) zbytkového cukru.
  • Pozdní sběr - vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Mošt určený pro výrobu jakostních vín s přívlastkem nelze přislazovat náhradním sladidlem. Víno nelze chemicky stabilizovat s výjimkou plynné síry. Charakter vína pozdní sběr bývá mohutnějšího projevu než u jakostních vín. Vína můžou být suchá s vyšším obsahem alkoholu nebo s vyšším zbytkovým cukrem a nižším obsahem alkoholu.
  • Výběr z hroznů - vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Obsah alkoholu je vyšší a někdy je vyšší i obsah zbytkového cukru (polosuchá, polosladká a sladká vína). Tato vína lze dobře kombinovat s jídlem a jsou vhodná k archivaci.
  • Výběr z bobulí - velmi plná , polosladká a sladká vína z vybraných hroznů, které na vinici dlouho zrály a vyzrály na uroveň minimálně 27 °NM (normovaný moštoměr) zbytkového cukru.
  • Výběr z cibéb - víno vyrobené z vybraných hroznů dlouho zrajících na vinici s cukernatostí alespoň 32 °NM. Díky dlouhému zrání na vinici dochází k proměně hroznů na rozinky - cibéby, což jsou přirozenou cestou seschlé bobule. Odpařováním vody z bobulí dochází k zahušťování a zvyšování cukernatosti, ale i k odbourávání kyselin a vzniku druhotných buketních látek. Vzniklá vína jsou sladká, vzácná a proto ceněná.
  • Ledová víno - sladké, poměrně vzácné a ceněné víno vyrobené lisováním zmrzlých hroznů sklízených při teplotách nižších než -7°C. Při náročném procesu lisování hrozny nesmí rozmrznout, proto část vody zůstane ve formě ledových krystalků. Cukernatost získaného moštu musí být alespoň 27 °NM (normovaný moštoměr).
  • Slámová víno - slámová vína jsou sladká, vzácná a velmi ceněná. Pro získání koncentrovaného extraktu z hroznů se nejprve nechávají dobře vyzrát na vinici, hrozny nesmějí být poškozené a po sklizni se nechávají po dobu minimálně 3 měsíců dosušit na slámě (rákosu) nebo zavěšené v dobře větraném prostoru. Tímto postupem se odpaří část vody a dojde k zahušťování a zvyšování cukernatosti.